|
|
Epidurální analgezie při porodu
MAŘÍKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu epidurální analgezie při porodu. Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část v prvé řadě definuje pojem porodu a popisuje všechny doby porodní. V neposlední řadě se věnuje také úloze porodní asistentky při porodu. Dalším tématem je porodní bolest, na kterou navazuje téma farmakologických metod tlumení porodní bolesti. Podrobně je popsána problematika epidurální analgezie, která je rozdělena na další podkapitoly. Ty se věnují popisu postupu aplikace epidurální analgezie při porodu, jejím indikacím a kontraindikacím, výhodám a nevýhodám, komplikacím epidurální analgezie při porodu a v neposlední řadě také úloze porodní asistentky v péči o ženu s epidurální analgezií. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se nefarmakologickým metodám tlumení porodní bolesti. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu. Druhým cílem bylo zmapovat spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu. Třetím a posledním cílem pak bylo zjistit, zda ženy po aplikaci epidurální analgezie lépe spolupracují s porodními asistentkami. K cílům byly stanoveny tři hypotézy. H1: Prvorodičky využívají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. H2: Mladší ženy (pod 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). H3: Ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují s porodními asistentkami lépe než ženy bez epidurální analgezie. Stanovené cíle byly dosaženy kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků vlastní konstrukce, jež byly tvořeny otevřenými i uzavřenými otázkami. Zhodnocení dotazníků proběhlo pomocí statistického chí-kvadrát testu, jenž určil významnost či nevýznamnost výsledků. První výzkumný soubor tvořilo 205 žen aktivních na sociální síti Facebook. Z celkového počtu respondentek měly největší zastoupení ženy ve věkovém rozmezí mezi 26 a 30 lety. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 102 porodních asistentek pracujících na porodním sále. Největší zastoupení z celkového počtu respondentek měly porodní asistentky ve věkovém rozmezí 20 až 30 let. Z výzkumného šetření vyplynulo, že více než polovina respondentek využila při svém porodu epidurální analgezii. Ovšem pouhá třetina žen si je jistá, že by epidurální analgezii využila také u svého dalšího porodu. Zbylé dvě třetiny žen neví, zda by metodu epidurální analgezie využily, nebo si jsou jisté, že epidurální analgezii u svého dalšího porodu nechtějí. Dále jsme chtěly zjistit, zda mladší ženy (do 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). Tato hypotéza se nepotvrdila. Důvodem bylo malé zastoupení skupiny žen nad 30 let. Chtěly jsme také zjistit, zda prvorodičky používají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. Z výsledku výzkumu bylo patrné, že největší zastoupení našich respondentek, které využily epidurální analgezii, tvořily právě o 7 % více prvorodičky. Ovšem rozdíl není statisticky významný. Dále nás zajímalo, zda ženy s epidurální analgezií při porodu lépe spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie. Dle výzkumného šetření si naprostá většina porodních asistentek myslí, že ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují lépe než ženy bez epidurální analgezie.
|
|
|
Vliv epidurální analgezie na trvání I. a II. doby porodní.
Kuklová, Dagmar ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Vliv epidurální analgezie na trvání I. a II. doby porodní Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje problematice epidurální analgezie, která je v dnešní době považována za nejúčinnější metodu tišení porodní bolesti. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se porodní bolesti a metod jejího tišení. Práce podává ucelený pohled jak na postupy nefarmakologické, tak i na postupy farmakologické. Podrobněji je popsána metoda epidurální analgezie. Práce popisuje indikace a kontraindikace pro podání epidurální analgezie a zabývá se jejím vlivem na průběh porodu. Praktickou část této práce tvoří výsledky prospektivního sledování zabývajícího se právě epidurální analgezií. V těto práci byla porovnávána skupina žen rodících s epidurální analgezií se skupinou žen rodících bez epidurální analgezie a bylo zjišťováno, zda má tato metoda analgezie vliv na délku I. a II. doby porodní. Statistickými metodami bylo zjštěno, že epidurální analgezie nemá vliv na trvání I. ani II. doby porodní. Klíčová slova: epidurální analgezie, porod, I. doba porodní, II. doba porodní, porodní bolest, tišení bolesti, porodní asistentka
|
|
| |
|
|
Zkušenosti rodiček s bolestí při porodu.
MICHÁLKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá porodními bolestmi a metodami, které ženy využívají k jejich zmírnění. Teoretická část zahrnuje popis porodu a role porodních asistentek v jednotlivých porodních dobách. Následuje obecný popis bolesti, dále se tato práce zaměřuje na bolest porodní, metody sloužící k hodnocení intenzity bolesti a farmakologické i nefarmakologické metody porodnické analgezie. Výzkumná část práce pojednává o zkušenostech žen s porodními bolestmi a o metodách, které ženy preferují při jejich zvládání. Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Ze získaných informací byly následně vytvořeny dvě hlavní kategorie "Zkušenosti žen s porodní bolestí" a "Metody zmírňující porodní bolesti", ty jsou dále členěny na další podkategorie. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že ženy se v průběhu těhotenství nechtěly zabývat myšlenkami na porodní bolesti, protože v nich tyto představy vyvolávaly pocity strachu a obav. Většina žen se na porodní bolesti ani žádným způsobem nepřipravovala a charakterem a intenzitou porodních bolestí se skoro všechny ženy cítily nepříjemně překvapené. Nabídku farmakologických metod k tlumení porodních bolestí využila převážná část žen, i když to původně některé z nich neměly v úmyslu. Navíc nízkým účinkem farmakologických metod se většina z nich cítila zklamaná a větší efekt analgetického účinku při zmírňování porodních bolestí připisovaly nefarmakologickým metodám, včetně přítomnosti blízké osoby při porodu a pozitivního přístupu zdravotnického personálu. Pomoc porodních asistentek při zvládání porodních bolestí hodnotily všechny respondentky velmi pozitivně. Důležité je odborné vedení těhotných žen porodními asistentkami při přípravě na porodní bolest, které zmírňuje u těhotných žen pocity strachu a obav z bolestí při porodu.
|
|
|
Názor rodiček na zvládání bolesti při porodu farmakologickými metodami
JIRÁSKOVÁ, Renáta
Bakalářská práce pojednává o zvládání bolesti při porodu farmakologickými metodami a o názorech žen na tyto metody. V teoretické části je popsán porod, porodní bolest a nefarmakologické metody tišení bolesti při porodu. Dále se práce zaměřuje na jednotlivé farmakologické metody tišení bolesti a na roli porodní asistentky v péči o rodičky s porodními bolestmi. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá předporodní informovaností žen o farmakologických metodách tišení bolesti při porodu a názory žen na tyto metody. V této bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit předporodní informovanost žen o farmakologických metodách tišení bolesti během porodu a druhým cílem zjistit názory žen na využití farmakologických metod tišení bolesti během porodu. V souvislosti se stanovenými cíli byly formulovány dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak jsou rodičky informovány o farmakologických metodách tlumení bolesti při porodu? Výzkumná otázka 2: Jaké názory mají ženy na využití farmakologických metod při porodu? Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda získávání dat formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Dále byla provedena obsahová analýza pomocí metody papír a tužka. Získaná data byla následně kategorizována. Byly vytvořeny dvě hlavní kategorie Informovanost žen a Porod a bolest. Výzkumný soubor tvořilo osm žen v období pět měsíců po porodu, které rodily v pražských nemocnicích. Rozhovory probíhaly během května 2015 a všechny se odehrávaly v domácnostech jednotlivých žen. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že polovina respondentek se cítila o farmakologických metodách tišení bolesti dostatečně informována a druhá polovina respondentek se cítila informována nedostatečně nebo vůbec. Většina žen projevila aktivní účast na získávání informací. Při vyhledávání informací ženy nejvíce využívají internet a názory rodiny a přátel. Třem respondentkám byly podány informace před porodem od zdravotnického personálu, z toho všem třem byly informace podány na předporodním kurzu a pouze dvěma z nich v těhotenské poradně. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že polovina žen by uvítala více informací o tišení bolesti farmakologickými metodami při porodu již v těhotenské poradně a to především formou letáků. Řešení spočívá v edukaci žen již před porodem a to v těhotenské poradně či na předporodních kurzech, kde informace ženám předávají odborníci. Názory žen na využití farmakologických metod tišení bolesti byly spíše negativní. Většina žen by farmakologické metody raději nevyužívala. Polovina z nich by k těmto metodám přistoupila až v případě nesnesitelné bolesti. Tři respondentky by farmakologické metody k tišení bolesti nevyužívaly vůbec. Dvě z nich z toho důvodu, že mají velmi pozitivní zkušenost z porodů, které proběhly bez tišení bolesti farmaky a naopak jedna z respondentek z důvodu negativní zkušenosti s intravenózní systémovou analgezií z posledního porodu. Pouze jedna respondentka měla na farmakologické metody velmi kladný názor a hojně by je využívala. V současné době nám moderní medicína nabízí různé farmakologické metody na tišení bolesti při porodu a je velmi důležité je ženám nabízet, avšak konečné rozhodnutí o využití těchto metod je na ženách. Při vyhodnocování výsledků výzkumného šetření byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Výzkumné šetření ukázalo, že polovina žen se cítila o farmakologických metodách tišení bolesti nedostatečně informována, z čehož vyplývá, že by ženy měly být před porodem o těchto metodách více edukovány. Dále výzkumné šetření ukázalo, že by ženy farmakologické metody tišení bolesti raději nevyužívaly, z důvodu předchozích zkušeností či pocitu, že bolest k porodu patří. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro studentky porodní asistence i pro porodní asistentky. Dále ji jako edukační materiál mohou využít těhotné ženy a ženy plánující těhotenství.
|
|
|
Rodičky a jejich zkušenosti se spinální analgezií
VRHELOVÁ, Jitka
Porodnická analgezie se v současné době stala moderním doplňkem při vedení fyziologických i rizikových porodů. Spinální analgezie tvoří s epidurální analgezií nezastupitelné techniky v porodnické analgezii a anestézii. Celkovým smyslem a jádrem bakalářské práce je zmapování zkušeností rodiček se spinální analgezií, která je méně užívanou metodou porodnické analgezie, nežli třeba metoda epidurální. Protože jde ale o zcela rovnocennou metodu metodě epidurální, je vhodné se seznámit i s jejími negativy a pozitivy a hlavně s ohlasem rodiček na tuto metodu. V práci byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření celkem se šesti cíly, šesti hypotézami a dvěma výzkumnými otázkami. Použitou metodikou se stal dotazník a rozhovor. Výzkumný soubor tvořily ženy po vaginálních i operačních porodech, které spinální analgezii nebo anestézii za porodu použily. Cíl1 zjistit všeobecnou informovanost žen o metodách porodnické analgezie byl splněn a hypotéza 1 ženy nejsou informovány o metodách porodnické analgezie, byla potvrzena. Cíl 2 zjistit, zda metoda spinální porodnické analgezie přináší rodičkám očekávaný komfort porodu bez bolesti, byl splněn, rovněž i hypotéza 2 metoda spinální analgezie přináší rodičkám očekávaný komfort porodu bez bolesti, byla naplněna. Cíl 3 zjistit, zda metoda spinální analgezie ovlivňuje pozitivně porodní děj, byl splněn. Hypotéza 3 zněla: metoda spinální analgezie ovlivňuje pozitivně porodní děj, byla také potvrzena. Cíl 4 zjistit, jak metoda spinální analgezie ovlivňuje stav plodu za porodu, byl splněn. Hypotéza 4 metoda spinální analgezie ovlivňuje pozitivně stav plodu za porodu byla potvrzena. Cíl 5 měl zjistit vedlejší účinky spinální analgezie za porodu i v období šestinedělí. Cíl byl splněn, stejně tak byla potvrzena i hypotéza. Cíl 6 porovnat pooperační průběh maminek po císařských řezech ve spinální anestézii a celkové anestézii byl splněn. Hypotéza stanovená k cíli 6 se také potvrdila. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření, které tvořily dvě výzkumné otázky, lze stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: spinální analgezie pozitivně ovlivňuje fyzický stav rodiček za porodu. Druhá hypotéza zní: spinální analgezie pozitivně ovlivňuje psychický stav rodiček. Poznatky z oboru porodnické analgezie a výsledky práce by mohly být využité v ošetřovatelském procesu nejen na porodních sálech a porodnických odděleních, ale i v oblastech primární péče, kde dochází úplně k prvnímu kontaktu s těhotnou ženou.
|
host ::
RSS.